Vrh B - 2016

VRH B - datum narození - 21. 9. 2016

30. 12. 2016 

Všechna štěňátka jsou už ve svých domovech, a naše zahrada je najednou taková tichá a opuštěná. Máme za sebou 3 měsíce nekonečné práce, štěněčího kňučení, baštění, štěkání, kousání........... 

O štěňátka jsme se vzorně starali, opečovávali jsme je s láskou a doufáme, že jsme je do jejich psího života vybavili nejlépe jak jsme jen mohli. 

S majiteli budeme v kontaktu a budeme se těšit z každého pokroku, který se štěňátkům podaří. 

 

 

**********************************************************************************************************************************************

29. 12. 2016 - Britt nás opouští jako poslední

Neskutečně rychle to uteklo a už i Britt od nás odjíždí.

Když odjel Benji, Britt byl hodně smutný a stále ho hledal. Jo měl na hraní ještě svojí starší sestru Aranku a mamku Cleu, ale Benjiho mu ty dvě určitě nenahradily. Kluci se měli moc rádi, dováděli spolu a najednou Benji nebyl. Možná se spolu někdy ještě uvidí, budou od sebe bydlet asi 100 kilometrů, což není zase tak daleko.  

Britt má před sebou dlouhou cestu a doufáme, že jí bez problémů zvládne, i přesto, že cestu autem moc nemusí.

heartBrittíkuheart, odcházíš od nás jako poslední, proto to pro nás není vůbec lehké. Byl jsi takový náš kulíšek, mazlivý, kontaktní a velice klidný. Tvoje rodina měla tu čest, že si tě vybrala ze všech štěňat jako první. Sice ne fyzicky, ale pouze z fotek a z videa, ale od první chvíle měli jasno, že chtějí jen a jen tebe.  Budeš nám moc chybět.

Přejeme ti, abys cestu do Holandska zvládnul, a aby se ti ve tvojí rodině krásně žilo. Měj dlouhý, krásný a láskou naplněný psí život a dělej tvojí rodině jen a jen radost. 

 

Britt odjíždí se svojí Julií a doma v Holandsku na něj čekají další dvě děti a hlavně Katja, která říká, že Britt bude její čtvrté dítě. Moc se na Britta těší, a ty 3 měsíce čekání byly hrozně dlouhé a nekonečné. 

 

Poslední pomazlení s Brittíkem

**********************************************************************************************************************************************

25. 12. 2016 - Benji od nás odchází jako šestý

Sotva jsme si rozbalili dárky pod stromečkem s jedním psím dárečkem, který nám zpříjemňoval život celé 3 měsíce se musíme rozloučit. Má za sebou očkování vztekliny, a ochranná doba 3 týdnů se blíží ke konci, takže bude moci konečně odjet se svojí novou rodinou do dalekého Holandska. 

Benji byl při narození nejmenší pejsek, ale svojí dravostí při baštění větší brášky brzy dohnal a některé i předhonil. Díky své dravosti byl hodně aktivní, ale postupem času se stával klidnějším a klidnějším. Stal se z něho pěkný mazlíček, velice kontaktní. Naučit se sedni, lehni, nebylo pro něj nic těžkého, a i když jsme povely říkali v němčině, žádný problém. 

Benjiheart, byl jsi u nás celé 3 měsíce a díky tomu jsme mohli vidět, jaké děláš pokroky. Z nejmenšího pejska jsi díky tvé síle brzy vyrostl ve velkého a silného chlupáčka. Tvoje rodina se na tebe tak dlouho těšila, vybrala si tě z fotek a z videa a proto doufám, že jsou už teď rádi, že si tě vezou domů. Měji jsme tě moc rádi, a věříme, že celý tvůj psí život budeš krásný, dlouhý a plný lásky, kterou budeš dávat své nové rodině a oni naoplátku tobě. 

 

Brittíku, ty tady počkej na svojí rodinu, my si odvezeme Benjíka, na kterého jsme se hrozně dlouho těšily.

 

Poslední fotka s Benjim

**********************************************************************************************************************************************

23. 12. 2016 - povedly se nám krásné fotky

 

 

**********************************************************************************************************************************************

16. 12. 2016 - do světa odchází Bastien

Den, kterého jsem se hodně bála (báli) bohužel nastal a i Bastík od nás odjíždí.

Bastík, to neměl jako maličký vůbec jednoduché. Díky přišlápnutí svojí mamkou Cleou přestal ve 2 týdnech baštit, byl slabý, a nebyl schopný se dostal přes své silné a dravé sourozence k cecíkům. Byl proto celé dny hlídán a přikládán k cecíkům a v noci byl dokrmován mlékem z lahve. Toto trvalo tak dlouho, než zesílil a začal baštit i jinou stravu, než jen mléko. Díky této péči jsme se s Bastíkem na sebe navázali neviditelnou šňůrou - poutem, která ale musela být přerušená jeho odjezdem.

Véna, který se na Bastíka těšil téměř 6 týdnů, který se do něj hned při první návštěvě zamiloval a celou dobu pevně věřil, že Bastík dožene ať už váhově, tak i motoricky své větší sourozence, si pro Bastíka dorazil se svými vnučkami. Je to určitě pro Bastíka ten nejlepší páníček, kterého jsem si mohla (jsme si mohli) přát. 

Loučení s Bastíkem pro mě bylo hodně emotivní. Každé štěňátko, když odjíždí obrečím (obrečíme), to je jasné, to ani jinak nejde. Ale Bastík mi prostě k srdci přirostl nejvíce. Také to nějakou chvíli vypadalo, že s námi zůstane. Kdyby se ze svého výpadku nedostal, neuzdravil se. Ale on se zotavoval rychleji, než jsem doufala (jsme doufali), takže představa, že s námi zůstane, se pomalu začala rozplývat. Samozřejmě by s námi mohl zůstat, ale na druhou stranu, máme dvě psí holky, které nám dávají dostatek psí lásky, se kterými je dost práce i starostí. Tak proč neumožnit rozdávat Bastíkovi lásku v jiné rodině? 

heartBastíkuheart, měla (měli) jsem tě moc ráda a doufám, že nikdy nebudu litovat, že jsem tě poslala do světa, a že jsem si tě nenechala. Doufám, že u svého Vény budeš nad míru spokojený, budeš jemu i celé jeho rodině dělat jen a jen radost, a že ani oni nebudou nikdy litovat, že si pro tebe přijeli, i přesto, že jsi byl oproti svým sourozencům menší a slabější. Život ti ve svém začátku připravil velkou a těžkou zkoušku, kterou jsi svojí bojovností zvládl nejlépe, jak jen jsi mohl. Proto doufám a z celého srdce ti přeji, abys z této zkoušky těžil celý tvůj psí život. heart

 

Bastík odjíždí se svými holkami

 

Poslední pomazlení s Bastíkem

 

**********************************************************************************************************************************************

14. 12. 2016 - 12 týdnů

Zase další týden za námi. Vzhledem k tomu, že kluci s baštou nijak nezahálí, toto je výsledek jejich týdenního snažení:

Bastien - 7,8 kg

Benji - 9,6 kg

Britt - 9 kg

Kluci mají za sebou očkování vztekliny. Teď už jen počkat na ochrannou dobu 21 dní  a můžou opustit  rodný domov a vydat se na dlouho cestu do Holandska. Tedy kromě Bastíka, ten nás opustí už za dva dny, ale daleko nepojede. No ale zrovna jemu by cesta do Holandska vůbec nevadila, v autě se mu moc líbí. Sotva si do auta lehne na jeho dečku, v okamžiku usíná. Horší je na tom Brittík, ten cestování (zatím) moc nemusí. V autě sedí, to jo, ale pláče. Co ho k tomu vede, netušíme. 

Že zvládli očkování a Britt hlavně cestu autem k veterináři dostali sladkou, tedy vlastně masitou odměnu

Nějaké pozování pro kluky není. Když se jeden krásně podívá, druhý se otočí zády a třetího nějaké focení vůbec nezajímá. A pak má člověk udělat nějakou kloudnou fotku - prostě nadlidský úkol.

 

**********************************************************************************************************************************************

7. 12. 2016 - 11 týdnů

 

Kluci mají za sebou další týden, další odčervení a další přibraná kila.

Bastien - 6,6 kg, Benji - 8 kg, Britt - 7,8 kg

Kluky bereme na procházky, aby se pomalu seznamovali s jiným světem a netrávili čas jen na zahradě. Bastien chodí sám, je na procházce naprosto spokojený, ničeho se nebojí, psů, ani lidí, se kterými by klidně i odešel. Benji a Britt jsou na procházkách trochu opatrnější, proto je bereme společně, aby si dodávali odvahy. Ale jinak s lidmi a pejsky jsou také kamarádi. Bastien také rád jezdí autem, kde si lehne a je mu jedno kam až se jede. Britt a Benji v autě trochu kňourají, ale časem si také určitě zvyknou. Aranka, když byla malá, hodně v autě brečela, a dnes jakmile otevřu kufr, nemůžu jí z něj dostat, jak moc chce někam jet. 

Také jsem se přesvědčila v tom, že by byl Bastík vhodný na canisterapii. Dnes jsem ho vzala do nemocnice za nemocnou tetou (78let), abych jí udělala radost. Bastík byl naprosto spokojený, nechal se hladit až z toho nakonec usnul.  V nemocnici, kde je to cítit dezinfekcí a jemu to vůbec nevadilo. Největší zážitek to byl ale pro mojí nejmladší dceru. Na vstupních dveřích do nemocnice byl přeškrnutý pes, což znamená, že psi mají vstup zakázán. Říká: "Ale mami, sem psi přeci nemůžou." A já jí řekla: "Bastík ale není pes, on je přece štěně." winkTakový strach z toho chudák měla a co si asi myslela o mé odpovědi, to raději nechci vědět. 

 

 

 

**********************************************************************************************************************************************

30. 11. 2016 - 10 týdnů

Kluci mají za sebou druhé očkování. Byli moc šikovní, u pana veterináře ani nepostřehli, že dostali včeličku. A jaké bylo překvapení, když jsme u veterináře potkali naší Baruškuheart, která nás samozřejmě ještě poznala. 

 

Bastien - 5,8 kg - začínají se mu krásně stavět ouška. Umí si už sednout, ale lehnout mu zatím nejde. Snaží se své větší brášky dohánět a pomalu se mu to začíná dařit. Někdy je ale ještě opatrnější a pomalejší. Např. když jde ze schodů.  

 

Benji - 6,9 kg - předhání se s Brittem, kdo bude u mě první, koho prvního odměním, pohladím.  Jeho ouška se postavit zatím nechtějí. 

 

Britt - 6,5 kg a jeho krásně postavená ouška. Je velice přítulný a trpělivý. Čeká, až si sednu a pak pospíchá, aby byl v mém klíně první a mohla jsem ho první hladit, česat a on mě mohl na oplátku kousat. 

 

Kousání čehokoliv je vůbec jejich oblíbená činnost. Jelikož mám ráda levandule, vypěstovala jsem si je a zasázela po celé zahradě. No a kluci holandský (asi mají v genech starat se o tulipány wink) mi je pěkně upravili. Až ke kořínkům okousali ty, na které dosáhli, a ostatní určitě ještě upraví. No a Aranka devil,aby nebyla pozadu, jim pomáhá (můra jedna). Říká si, když oni můžou, proč já bych nemohla. 

*******************************************************************************************************************************************

23. 11. 2016 - 9 týdnů

Tak nám zůstali 3 mušketýři. Bastien - 5,1 kg, Benji - 6,4 kg, Britt - 6 kg

Kluci jsou nesmírně šikovní. Umí si na povel sednout, lehnout a když na ně zavolám, přiběhnou a sednou si přede mě. Nedělají to pro povinnost, ale pro zábavu, a velkou motivací je moje hlazení a samozřejmě pamlsek. Bastík si na povel ještě nesedne. Ale za to ke mně vždy přiběhne, sotva se objevím na zahradě a to ho nemusím ani volat. Ale v čem je Bastík moc šikovný? Když naše psí holky běží a štěkají (hlídají!) na zahradě, jako jediný běží s nima. Britt a Benji se někdy štěkotu leknou, občas také běží, ale Bastík následuje uštěkanou mámu se ségrou pokaždé. Bude z něj zřejmě výborný hlídač. 

 

**********************************************************************************************************************************************

22.11.2016 - Bodie odchází jako čtvrtý

Bodísku, byl jsi největší kluk  už při narození a toto jsi si nenechal nikým vzít.  Ale přesně jak jsi byl veliký, veliké bylo i tvé srdce. Měl jsi  rád hlazení, mazlení a vůbec jakýkoliv kontakt. V novém domečku u tvých lidiček se ti bude určitě dařit moc dobře, vždyť už při první návštěvě  jsi si svojí paničku pěkně okusoval smiley.

Měli jsme tě moc rádi hearta přejeme ti, krásný a dlouhý psí život a tvojí rodině přejeme, aby nikdy nelitovali, že si přijeli právě pro tebe.

Bodie odjíždí se svojí paničkou, která ho láskou asi sní smiley

 

Poslední večer s Bodiem

**********************************************************************************************************************************************

17. 11. 2016 - Baruška je v pořadí třetí, kdo odchází do světa

S Baruškou to bylo trochu složitější. Byla zamluvená krátce po narození . Postupem času jsem ale začala mít o budoucí paničce divné pochybnosti, které se krátce před odchodem (naštěstí) Barušky ukázaly jako oprávněné a dosti důvodné. Proto jsem se rozhodla (rozhodli), že k této paní Barušku určitě nepošleme. No a najednou byla Baruška volná. A co náhoda nechtěla. Rodina z našeho města již delší dobu přemýšlela o fence chodského psa, ale nevěděla, že zrovna my máme štěňátka. V pravý okamžik se o našich štěňatech dozvěděla. Slovo dalo slovo, stačila jedna návštěva, jedno Barušky olíznutí a hned následující den od nás druhá a poslední fenečka odchází. 

Baruško, byla jsi fenečka, která (kdybychom něměli už dvě psí holky) by u nás zůstala. Měli jsme tě moc rádi, a doufáme, že budeš ve tvojí nové rodině moc a moc šťastná a že tvůj psí život bude hodně dlouhý

                           Baruška odchází                                                               heartPoslední pomazleníheart

 

**********************************************************************************************************************************************

16. 11. 2016 - Bernie odchází jako druhý

Bernie, měli jsme tě moc rádi hearta doufáme, že tvůj psí život bude dlouhý a krásný. Dělej svým páníčkům jen  a jen radost, a určitě nikdy nebudou litovat,  že si vybrali právě tebe.

 

Bernie odjíždí se svými kluky, kteří se na něho moc dlouho těšili

 

Poslední pomazlení s Berniem

**********************************************************************************************************************************************

16. 11. 2016 - 8 týdnů

 

                                BARUŠKA                                                                        BASTIEN

 

                                    BENJI                                                                                 BODIE

 

                                     BRITT

 

A pak že máme doma psí miminka, normální psí šelmy jsou to! Škoda, že nejde v pravou chvíli zachytit okamžik, který by stál za to a který je dosti úsměvný. Clea (mamka štěňátek) našla na zahradě vepřovou kost (svoje uložené zásoby na horší časy), přinesla si jí ke štěňatům a začala jí okusovat. Štěňátka zachytila silnou vůni a chtěla tu dobrotu také ochutnat. Ač je to divné, Clea jim svojí pochoutku přenechala, a začal velký boj. Kost skoro větší, než psíci, ale ten kdo jí ulovil, vyhrál. Vzal kost a vznešeně s velkou pýchou se snažil dostat pryč od svých dravých sourozenců. Moc ale neuspěl a za chvíli o kost přišel a tak to bylo stále dokola. Jeden jí ulovil, druhý jí sebral. Ještě teď když si na tu situaci vzpomenu, tak se musím smát. 

A proto hned další den dostala štěňátka každý svůj kousek kosti. Spokojenost nade vše, o čemž vypovídá i tato fotka. 

 

**********************************************************************************************************************************************

12. 11. 2016 - Bonnie jde do světa jako první

Bonnie, měli jsme tě moc rádi!heart Přejeme ti, abys měla krásný a dlouhý psí život, a abys dělala radost svým holkám a ony dělaly radost tobě.

 

             Bonnie odjíždí se svojí Eliškou                                                       Poslední pomazlení s Bonnie

        

 

Všichni sourozenci soucítili s Bonnie, že odchází jako první. Když jim byl ukázán Bonnie pelíšek, všichni si do něj nalezli, trochu jí ho začali okusovat a pak v něm usnuli a zanechali jí v pelíšku své vůně.

**********************************************************************************************************************************************

9. 11. 2016 - 7 týdnů

 

Tento týden byl pro štěníky náročný. Ve čtvrtek 3. 11. 2016 byli na čipování, v pondělí 7.11.2016 na prvním očkování a ve střed, přesně ve stáří 7 týdnů, jsme měli kontrolu poradcem chovu p. Peroutkou. Čipování a očkování zvládli skvěle, byli klidní  a pana veterináře ani nepokousaliwink. Kontrola dopadla výborně, jen Baruška má menší kýlu. Ale opravdu malinkou, která se jí určitě věkem ztratí (tu samou měla Aranka a dnes po kýle ani památky). 

Štěníci udělali zase pokroky, jsou čím dál tím více kontaktní ale hlavně ničí vše na co přijdou. Hračky mají všude, naše zahrada (tedy část) je zoraná, samá díra. Ale oni dělají jen to, co je jim přirozené, a bránit jim v tom určitě nebudeme. Na jaře, až budeme zahradu dávat dohromady, budeme jen vzpomínat, jak to bylo milé, když s námi štěníci byli. 

Neustále si hrajou s Arankou, která na ně občas i žárlí. Když k nám chodí návštěvy, tak Aranka přinese vždy nějakou hračku a nenápadně na sebe upozorňuje. Ale jinak svoje mladší sourozence miluje, hraje si s nimi a je trpělivá, když jí někdo používá jako kousadlo. 

Mamka Clea si s nimi také hraje a hrou je zároveň učí. Když nějaké štěně jiného dlouho utlačuje na zemi, nenápaně zasáhne. Štěníci jí naštěstí už tolik neotravují o mlíčko, tak je určitě šťastná. Kdyby šlo o mléko, tak by to tak nevadilo, ale oni hrozně koušou a škrábou. No a kdo by toto vydržel, že?

Některým štěníkům se začala už stavět ouška. 

Pomalu se nám začnou rozcházet do nových domovů. Doufáme, že se nám podařilo vybrat hodné páníčky, které budou své čtyřnohé  parťáky milovat stejně tak jako oni je. Vybírání páníčků se nám určitě vyplatilo (o podrobnostech jindy) a doufáme, že nikdy nebudeme litovat, kam jsme naše rošťáky poslali.

 

 

BARUŠKA - neustále boje s největším pejskem Bodiem dokazuje, kdo je tady vůdce smečky. Je moc šikovná a jen tak se ničeho nezalekne. Přiběhne, aniž bychom jí volali, sedne si a čeká. Je velice kontaktní.

 

BASTIEN - udělal za poslední týden velký pokrok. Největší v tom, že se začal bránit, když na něj sourozenci útočí a ti se kolikrát zarazí a říkají si: "co? ten brácha už není tak snadná kořist!" Je asi nejvíce chlupatý, ale to byl odmalička. Jsme zvědaví, zda takový bude i v dospělosti. 

 

BENJI - budoucí "holanďan". Benjiho si vybrala rodina z Holandska se třemi dětmi. Určitě jim bude dělat radost, protože je velice mazlivý. Ale to jsou všechna štěňata. No aby nebyla, trávíme u nich více času, než je zdrávo a hezky je rozmazlujeme. No ono to je vzájemné. 

 

BERNIE - také zlatíčko. Chce být neustále mezi prvními, koho pohladíme. Půjde do rodiny ke dvěma malým rošťákům, kteří se na něho byli už asi 3x podívat a kteří se na něho už moc těší. Naštěstí nepůjde daleko, tak ho budem moci určitě občas vídat. 

 

BODIE - stále největší pejsek. No,to mu už asi zůstane, ale otázka, zda bude největší i v dospělosti. Uvidíme. O naší přízeň také bojuje, přijde, odstrčí ostatní a kňučí ať ho také mazlíme. Když se na Bodieho přijela podívat jeho budoucí rodina, přišel je jako jediný přivítat. Paničku si začal hned okusovat, takže oboustranná láska a náklonost smiley .

 

BONNIE  - velice trpělivá a hodná fenečka. Přijde k nám, sedne si a trpělivě čeká, až jí pohladíme a pomazlíme. Nevyvolává žádné velké boje se sourozenci, ale pokud jí někdo dlouho okusuje, velice rychle mu to vrátí.Bude od nás odcházet jako první, tak doufáme, že vše zvládne a že se jí nebude moc stýskat. No a  my to také snad zvládneme.

 

BRITT - je také budoucí "holanďan" a půjde do rodiny také se třemi dětmi. Je hodně klidný a trpělivý, povahou hodně podobný Bonnie. Díky tomu, že může do Holandska odejít až ve věku cca 15 měsíců, budeme si ho ještě dlouho užívat. Budeme s ním (i s Benjim) muset trochu pracovat, aby neudělal ostudu a aby byl trošičku vychovaný. 

 

 

**********************************************************************************************************************************************

2. 11. 2016 - 6 týdnů

Další týden za námi, vše tak rychle utíká, že není ani možné, že za 2 týdny někteří chlupáčci od nás už odejdou. Samozřejmě potřebujou nové páníčky, od toho je přeci máme, musí jít dělat radost do svých budoucích domovů, to je jasné. Ale už teď víme, že to pro nás pro všechny bude zase emočně náročné. Vždy si říkáme, že si žádná pouta dělat nebudeme, ale copak to jde? Štěnící jsou momentálně v naší rodině na prvním místě a opečováváme je jako naše děti a milujeme je. Sice jsou to raubíři, co můžou to zničí. Skalka na zahradě pod jejich nájezdem nevydržela ani dva dny. Mají rozvěsené hračky, všude samé míčky, ale co je přírodní nebo žívé (jako naše nohy, ruce), to je pro ně nejlepší. A jak je baví hrabání. Také se v nich nezapře správný choďák, protože míčky (momentálně používají ořechy) naprosto milují. Baruška je tak šikovná, že mi ho už i dvakrát přinesla. Jsou strašně vnímaví, reagují, když na ně zavolám. Také zjistili, že mají něco jako ocásek a chytají si ho. 

Clea před nimi často utíká. I přesto, že mají bašty pořád dostatek, ale pokud se přiblíží máma, rádi by její mlíčko. S tím by Clea neměla problém, jen kdyby jí ti draci tolik nekousali a neškrábali. Baští naprosto vše. Nejraději suché granulky, ale také kuřecí maso s rýží a mrkví, nebo s vajíčkem, losovým olejem, tvaroh s piškoty. Prostě to co nás napadne. A co štěníci nedobaští, Clea a Aranka se postarají, aby nezůstaly žádné zbytky. Plýtvat se přeci nemá. No oni se o dobaštění někdy postarají, i když nemusí a štěňatům baštu sprostě sežerou. Jako by nedostávaly dost. Nojo, ale ony si říkají, že to mají štěníci určitě lepší, tak proč to neochutnat. 

Aranka se o štěníky stále pěkně stará, hraje si s nimi, ale také jim bere hračky. Buď aby si společně hráli, nebo se musí podívat na to, co hračka vydržní a z čeho je vyrobená. To jí jde opradvu dobře, no hodná starší sestra. 

Takto krásně chlupáčci zase vyrostli.

 

BARUŠKA - dominantní fenečka, postaví se před Cleu, vrtí ocáskem a říká: "Tak co mami, kdo vyhraje?" Je hodně kontaktní. Aniž bychom na ní volali, přiběhne a sedne si u nás. Ostatní štěníci přiběhnou také, ale ti se předhánějí, kdo dostane větší pohlazení, ale Baruška trpělivě sedí a čeká. Kdybychom si mohli vybrat, zůstala by u nás. Ale máme už Cleu a Aranku a proto musí jít Baruška dělat radost dál.

 

BASTIEN - náš miláček. Je to nejmenší pejsek, a všichni sourozenci ho utlačují a dovolují si na něho. On je klidný a nechce se prát. A proto, když ho ostatní zlobí tak jen kňučí a kňučí, ale nepere se. Nebo když vidí, jak se ostatní perou, vrčí na sebe, tak jen sedí a pozoruje je. Je na nás strašně fixovaný, nejvíc se všech štěňat. Pokud se nám pro něho nepodaří sehnat správnou rodinu, tak je do další adept, který s námi možná zůstane. Určitě by se hodil do rodiny k dětem, nebo ke starším lidem a nebo k někomu, kdo by s ním dělal canisterapii. 

 

BENJI - byl to nejmenší pejsek a díky své průbojnosti při krmení od Cley předehnal Bastiena a Berniho. Ničeho se nezalekne, ani svého největšího brášky. Je velice aktivní. 

 

BERNIE - také takový rošťáček. Hodně kontaktní. Pokud na štěníky zavolám, je mezi prvními, který přiběhne a dožaduje se pozornosti.

 

BODIE - největší a nejsilnější pejsek. Je si toho velice vědom. Nejčastěji dovádí s Baruškou, jsou si sílou nejblíže ze všech.

 

BONNIE - někdy hrozně klidná, někdy pěkný rošťák. Brášků se nebojí a pokud jí někdo zákeřně kousne do ocásku či ouška, jasně mu vysvětlí, že toto tedy ne!!

 

BRITT - z pejsků je po Bastienovi druhý nejklidnější pejsek. Také se bude hodit do rodiny k dětem, ke kterým by také měl jít. Britta si vybrala rodina se třemi dětmi až z Holandska, takže u nás zůstane až do nového roku a pak se vydá na hodně dlouhou cestu do svého nového domova.  

 

 

*********************************************************************************************************************************************

26. 10. 2016 - 5 týdnů

 

Baští, baští a zase baští a proto takto pěkně rostou.

Všichni mají tlamičku plnou zubů, proto Clea omezuje krmení, ale oni to doženou jinou baštou. 

Štěníci mají za sebou druhé odčervení, tentokrát již tabletkou. Byli všichni moc šikovní.

 

 

**********************************************************************************************************************************************

21. 10. 2016 - 1 měsíc

 

**********************************************************************************************************************************************

19.10.2016 - 4 týdny

Našim chlupáčkům jsou 4 týdny a za jeden týden udělali zase spoustu pokroků.

Jsou daleko jistější na svých pacičkách, ale i přesto se ještě občas zamotají a vypadají jako by byli opilí. Daleko více spolu dovádějí, nejvíce vždy, když jim dá Clea mléko. Když byli malí, vždy je to uspalo, ale teď je to naopak.

Daleko více se spolu perou a dorážejí na Cleu. Je to hezké je pozorovat.

Baruška - je taková průkopnice a průzkumnice. Vše jí zajímá a nejvíce si dovoluje na Cleu. Vždy si před ní stoupne, vrtí ocáskem a vyzývá jí k hraní. Často doráží na své bráchy, nejvíce na Bodieho a vždy nad ním zvítězí. Je to prostě správná ženská, žádného chlapa se nezalekne.

Bonnie a Bastien - jsou taková zlatíčka, klidní - zatím. Jak se vybarví další týden, to uvidíme. 

Bodie, Britt, Bernie, Benji - jsou neustále spolu a navzájem se pošťuchují, perou, prostě se musí užít dokud jsou spolu. Benji je menší, ale určitě se nedá většími bráchy zastrašit.

Docela dobře se štěníci (konečně smiley) rozbaštili. Ještě minulý týden bylo víc bašty všude okolo a na nich, ale od 4 týdne je to daleko lepší. Chtěli jsme, aby brzy baštili sami, aby měla Clea trochu oddych a to snad nyní už nastane. No a díky pěknému papání jsou všude hromádky pokladů a loužičky, takže neustálý kolotoč s hadrem a koštětem. 

Často bereme štěníky na zahradu, vždy jen na chvíli, nebo podle počasí na celé odpoledne. Pomalu je začneme učit být venku celý den, na noc je budeme dávat ještě dovnitř. Ale od 5 týdne bychom chtěli, aby byli venku i v noci. Tak uvidíme, jak se nám to podaři. Ale asi s tím nebudou mít problém, protože si na odpočinek kolikrát ani nevlezou do boudy, ale leží všichni v jedné kouli bedle boudy. 

Naše Clea si pořídila chůvu na hlídání. Aranka se chopila péče o své mladší sourozence (no dobrá nevlastní z otcovy strany) s naprostou přirozeností. Hlídá je, čistí, olizuje, zahřívá, chybí už jen je nakojit. To samozřejmě není možné, ale stará se o ně jako by to byla jejich matka. 

 

Takto krásně štěníci zase povyrostli

 

 

 

**********************************************************************************************************************************************

12. 10. 2016 - 3 týdny

 

Každý den, jak nám štěňátka rostou a jak pozorujeme jejich vývoj a růst připadáme si jako v živém pořadu national geographic. Je to neuvěřitelné, jaký za týden udělala pokrok. Ve dvou týdnech stále ležela a ve třech týdnech již lezou, pošťuchují se, začínají se kousat, vrčí na sebe, vrtí ocásky, když nás očuchávají. 

 

Jsou neustále přisátá u Cley, a tak i při takovém počtu pěkně přibývají na váze. Samozřejmě štěníky dokrmujeme mlékem s piškoty a tvarohem. Moc tomu sice nedají, ale snaží se. No jo, mléko od mámy je určitě lepší. 

 

 

Také se začínají projevovat jejich povahy:

Benji - tomu koukají všichni čertíci z očí. Je druhý nejmenší, ale nemá problém se dostat a odstrčit od cecíku své větší sourozence. 

Bastien - je klidný a trpělivý. V dospělosti bude určitě hodně chlupatý, už teď skoro přes chloupky u očí ani skoro nevidí.

Bernie a Britt - takoví medvídci

Bodie - největší jedlík a nejvíc ukňučený. Při dokrmování kňučí a kňučí - chce prostě mléko od mámy.

Bonnie a Baruška - holky jsou šikovné - krásně papají a jsou trpělivé 

 

Jo a mají za sebou první odčervení. Nadšení z toho moc nebyli sad a pasta byla všude. 

 

Jak je mám asi všechny uhlídat??

 

U mléčného baru

 

 

Odpočinek po vydatném obědě

 

**********************************************************************************************************************************************

 

5. 10.  2016 - 2 týdny

 

Tak jak nám příroda nadělila 9 chlupáčků, tak nám teď nejmenšího pejska a nejmenší fenku vzala. Vůbec jsme to nečekali a všichni jsme to obrečeli.  Bylo jich zřejmě na naší fenku moc a ta silnější štěňátka vytlačovala ta slabší. Štěňátka byla slabá a i přes naší veškerou péči, se nám je bohužel nepodařilo zachránit. 

Ostatní štěňátka prospívají, troufnu si říct, pěkně. Jen hnědého pejska musíme hlídat. Není tak dravý, jako ostatní a stává se, že se často nedostane k cecíku. 

Abychom ulevili naší Clee, začali jsme štěňátka již krmit kašičkou ze štěněčího mléka a piškotů. Tedy zda se to krmením dá nazvat. Kaše je všude, jen ne v tlamičce štěňátek. Fenky jsou docela šikovné, snaží se kašičku olizovat, ale kluci stojí a kňourají a říkají si: "Co nám to tady dávají za náhražku, my chceme mléko od maminky."

Také jsme se těšili, jak se nám podaří štěňátka odchovat venku ve vyteplené boudě, aby to byli silní a zdraví jedinci, ale zase ta příroda. Dosti se ochladilo, a proto jsme chlupáčky raději přestěhovali do vytápěné místnosti. 

 

**********************************************************************************************************************************************

 

28. 9. 2016 - našim chlupáčkům je 1 týden

a mají se čile k světu.

Pěkně baští a krásně přibývají na váze. Z váhových přírůstků jsme měli docela obavy, protože Clea má cecíky celkem málo nalité, ale jak je vidět mléko má asi vydatné a štěníkům zatím stačí.

  23.9.2016
2 dny
28.9.2016
1 týden
kluk 230 g 370 g
kluk 250 g 375 g
kluk 255 g 395 g
kluk 260 g 420 g
kluk 300 g 485 g
kluk 330 g 530 g
holka 270 g 415 g
holka 280 g 446 g
holka 310 g 475 g

 

 

**********************************************************************************************************************************************

Narození štěňátek

21.9.2016 přivedla naše Clea na svět 9 krásných štěňátek: 3 fenky a 6 pejsků. Vůbec jsme s takovým počtem nepočítali, protože měla Clea docela malé břicho. Prostě se tam ti prckové vmáčkli a  tímto nás pěkně zmátli.

Clea zvládla porod a veškerou péči o narozená štěňátka naprosto sama a vzorně se o ně stará. Štěňátka jsou narozená venku ve vyteplené boudě, pouze na slámě a jsou naprosto spokojená. Měli jsme obavy, aby jim nebyla zima, ale Clea je pěkně zahřívá a když jim náhodu odběhne na baštu, či na svojí potřebu, o zahřátí se postarají navzájem. 

Váhově jsou štěňátka téměř vyrovnaná: nejmenší pejsek váží 230 g, nejtěžší pejsek váží 330 g a všichni ostatní něco mezi tím.

 

TOPlist